CO OBNÁŠÍ SPRÁVNÉ ZMĚŘENÍ ZRAKU? | SDRUŽENÍ OPTIKŮ - Mezinárodní sdružení optiků a optometristů

            O měření zraku panují mezi neodborníky většinou značně zjednodušené představy. Samotný název „změření“ svádí k dojmu, že se dojde k nějaké přístrojem „naměřené“ veličině, jako je to např. u měření tlaku, hmotnosti apod., která nám o našem vidění prozradí vše. Z větší části to není pravda. Už jen proto, že vidění je ryze subjektivní a je ovlivňováno celou řadou dalších faktorů, namátkou zmiňme fyzickou i psychickou kondici, onemocnění, věk, anatomické dispozice, okolní prostředí...

To všechno by měl mít oční specialista na paměti, když k němu klient přichází. Proto se nedivme, že nám nejprve bude chvíli klást otázky, aby zjistil něco víc o našem celkovém zdravotním stavu, nárocích na vidění, pracovních návycích, potížích se zrakem a předchozí korekci. Obvykle následuje tzv. „objektivní měření“, což je právě zjištění hodnoty refrakční vady pomocí přístroje (nejčastěji automatického refraktometru). Je však potřeba stanovit, s jakou dioptrickou hodnotou bude vidění subjektivně nejlepší a nejpříjemnější, k čemuž slouží část vyšetření, kdy vyšetřující odborník systematicky vkládá klientovi do zkušební obruby sklíčka a pomocí jednoduchých dotazů „lepší / stejné / horší“ nachází - laicky řečeno - kombinaci, kdy je dosaženo nejlepšího vidění.

Tato fáze je náročná na oboustranně správnou komunikaci. Pokud si nejste jisti, co po Vás oční specialista chce, zeptejte se ho na to, aby se předešlo možným nedorozuměním. Poté, co se tímto způsobem vyšetří refrakční vada obou očí, je důležité zkontrolovat tzv. „binokulární refrakci“, kdy lze odhalit, zda zrakové potíže nepramení z nedokonalé spolupráce obou očí. Jelikož je tato část vyšetření značně časově, přístrojově i odbornostně náročná, nebývá bohužel v našich končinách zcela běžná, což může ve výsledku způsobit, že ani nové brýle nám od našich problémů se zrakem příliš nepomohou. Po vyměření dioptrických hodnot na dálku je důležité ověřit i vidění do blízka a případně stanovit tzv. přídavek do blízka, tedy o kolik dioptrií by měly být brýle na čtecí vzdálenost (matematicky vzato) silnější než na dálku. Pokud při vaší práci nebo volnočasových aktivitách využíváte i jinou pracovní vzdálenost, než jen „dálku“ a „blízko“ (čtecí vzdálenost), nezapomeňte na to vašeho očního specialistu upozornit, nezeptá-li se sám. Vyvarujete se tak nedorozumění a rozčarování, kdy například brýle na blízko nefungují na práci s počítačem apod.

            Optometristé či oční lékaři mohou v souvislosti s vyšetřením zrakové vady provést ještě nesčetné množství dalších doplňkových testů zrakových funkcí, jejichž výsledky pomohou lépe popsat stav klientova vidění. Velkou výhodou je, můžeme-li bezprostředně po změření zraku vyzkoušet nové korekční hodnoty v reálných podmínkách, třeba pohledem ven na ulici, čtením běžně tištěného textu nebo zpráv v mobilním telefonu, jelikož „sterilní“ podmínky vyšetřovny či ordinace nemusejí zcela odpovídat běžnému prostředí každodenního života.

            Jedná-li se o měření zraku v rámci současné aplikace kontaktních čoček, bude oproti předchozímu výčtu obsahovat ještě několik dílčích kroků navíc, které přímo nesouvisí se stanovením refrakční vady oka, ale jsou nezbytné k posouzení správnosti zvolené kontaktní čočky.