PODLE ČEHO SE ŘÍDIT PŘI VÝBĚRU BRÝLÍ DO AUTA | SDRUŽENÍ OPTIKŮ - Mezinárodní sdružení optiků a optometristů

Jaké jsou nejvhodnější brýle pro řidiče?

Podle čeho se řídit při výběru brýlí do auta? Víte, jak mohou brýle přispět k bezpečné a příjemné jízdě?

Výběr brýlí určených převážně na řízení není vždy zcela jednoduchou záležitostí a je třeba zvážit mnoho faktorů, které funkčnost korekce ovlivňují. Zde si přiblížíme některé z nich:

Brýlová obruba

Brýlová obruba pro řidiče by měla především poskytovat dostatečně široké, nerušené zorné pole. Méně vhodné bývají úzké obruby, které omezují pohled nahoru a dolů (řidič je např. při pohledu na palubní desku nucen sklánět hlavu). Naopak brýle s výraznými a širokými stranicemi a stěžejkovými díly mohou omezovat periferní vidění po stranách, což nutí při pohledu do zpětných zrcátek otáčet celou hlavou. Vnímavost k rušivým vlivům brýlových obrub je však značně individuální a je proto nutné již při výběru brýlí důkladně vyzkoušet, zda obruba nějakým způsobem zorné pole neomezuje a nepůsobí rušivě.

Další důležitou vlastností brýlové obruby je její hmotnost. Zejména při dlouhodobém nošení brýlí oceníte titanové obruby, které vynikají svou lehkostí, stálostí a odolností (titan nevyvolává alergie a nereaguje s pokožkou).

Bohužel se lze čas od času setkat s těžkými dopravními nehodami, kdy důsledkem nárazu (o čelní sklo, airbag) dojde k rozlomení obruby a poranění oka nebo obličeje jejími zbytky. Z tohoto hlediska můžeme doporučit kvalitní, odolné brýle např. z titanflexového materiálu s tvarovou pamětí.

Brýlové čočky

Kromě dioptrických hodnot jsou důležitými parametry při výběru optimálních brýlových čoček pro řidiče zejména jejich materiál, povrchové úpravy a zabarvení. Je vhodné dobře zvážit, za jakých podmínek budou nové brýle sloužit.

Světelné podmínky

Funkce zraku je značně závislá na aktuálních podmínkách a při změnách intenzity osvětlení se může zrakový výkon podstatně odlišovat.

Ve dne se řidiči mohou potýkat s nadměrnou intenzitou slunečního záření, které může být nejen obtěžující, ale v případě oslnění i velmi nebezpečné. Dále dochází k častému a rychlému střídaní osvětlených a stinných (v extrémních případech zcela tmavých) úseků silnice, např. vjezd z volné krajiny do lesa, tunelu apod.

Naopak za šera a v noci, kdy je intenzita osvětlení nízká, klesá až mizí schopnost barevného vidění, projevuje se tzv. noční krátkozrakost a snižuje se rozlišovací schopnost oka. Díky rozšířené zornici při míjení protijedoucích vozidel snáze dochází k nebezpečnému oslnění od světlometů.

Maximální spektrální citlivost oka při nízké intenzitě osvětlení (modrá křivka) se posouvá oproti vidění za dobrých světelných podmínek (žlutá křivka) do krátkovlnné oblasti viditelného záření. Jedná se o tzv. Purkyňův jev. Mj. díky němu dochází k tzv. "noční krátkozrakosti", která zhoršuje rozlišovací schopnost oka.

Všechny tyto aspekty by měla vhodná korekce pro řidiče zohledňovat!

Řízení ve dne

Za jasného či proměnlivého počasí je ideální volbou čočka, která pružně reaguje na změnu intenzity záření. Pokud si v optice vybíráte samozabarvovací brýlová skla s tím, že je plánujete používat proti slunci i v autě, nezapomeňte Váš záměr zdůraznit. Problémem funkce standardních samozabarvovacích brýlových čoček je totiž jejich závislost na UV záření, které běžným autosklem neprochází, a proto tyto čočky zůstávají i při jasném slunečném počasí v autě téměř čiré. Výborné řešení poskytují speciální brýlové čočky kombinující v sobě vlastnosti polarizačních a samozabarvovacích čoček, které navíc reagují i na intenzitu viditelného záření a zabarvují se i za okny automobilu. Tyto brýlové čočky tak nejen přizpůsobují své zabarvení změnám osvětlení během jízdy, ale i účinně eliminují nepříjemné oslňující světlo, odražené od vodorovných ploch - mokré silnice, čelního skla, vodních ploch.

Novinkou roku 2011 jsou samozabarvovací brýlové čočky, které dokáží reagovat na UV záření i viditelné světlo a tudíž se dle intenzity slunečního svitu zabarvují i v uzavřené kabině automobilu. Venku tmavnou ještě více, než klasické samozabarvovací brýlové čočky, nepatrně tmavší však zůstávají i v interiéru. Lze je však označit za nejuniverzálnější brýlové čočky pro řidiče.

Všechny zabarvené brýlové čočky, filtry nebo zorníky, se kterými hodláte usednout za volant, musejí splňovat příslušné normy pro použitelnost v dopravě. Nesmí zkreslovat barvy a nesmí být extrémně tmavé (4. kategorie filtrů).

Řízení v noci

Řízení automobilu v noci představuje pro zrak jednu z nejnáročnějších činností vůbec. Kromě nízké intenzity osvětlení vozovky, okolí i interiéru vozu, která do značné míry snižuje schopnost rozpoznání detailů, se řidiči potýkají s nepřeberným množstvím odlesků a odrazů světla od umělých zdrojů (protijedoucí či předjížděná auta, veřejné osvětlení, signalizační světla,...), které se ještě násobí odrazy na čelním skle, ve zpětných zrcátcích, od mokré vozovky apod.

Prakticky nezbytností by pro řidiče, používající brýle, měla být (a to nejen pro noční jízdu) kvalitní antireflexní povrchová úprava brýlových čoček. Ta totiž omezuje vytváření odlesků a odrazů na plochách brýlových čoček, navíc toto světlo místo odrazu prochází skrz brýlovou čočku a její propustnost se tím zvyšuje na více než 99%. Díky tomu řidič získá z okolního prostředí více tolik potřebného světla, které by jinak přišlo díky odrazům vniveč.

Pohled skrze brýlovou čočku bez (vlevo) a s antireflexní úpravou (vpravo).

Brýlové čočky pro řízení v noci by měly být čiré, popřípadě jen s velmi nízkou intenzitou zabarvení, aby splňovaly platné normy pro použití v silničním provozu. Není tedy vhodné v noci používat např. sluneční brýle, sluneční předvěsy ani polarizační brýle či předvěsy, ačkoliv jsou jejich přednosti při řízení ve dne neoddiskutovatelné.

Korekční hodnoty

Pro správnou funkci brýlí pro řidiče je neméně důležitá přesně vyměřená a do obruby přenesená hodnota korekce refrakční vady a volba optimálního designu brýlových čoček.

Pohled do dálky

Dominantní část řidičova zorného pole představuje prostor před vozidlem - vozovka a její okolí. Má-li řidič byť jen malou nekorigovanou zrakovou vadu, dochází k rozostření vjemu a tím i prodloužení intervalu, během kterého nejsme schopni rozeznat např. dopravní značku, návěstní ceduli, podélné značení, překážku na silnici apod., musí se zkrátka přijet tak blízko, než se objekt zobrazí tak velký, že je k rozeznání i navzdory rozostření obrazu. Tato vzdálenost je víceméně úměrná výši refrakční vady a hraje velmi důležitou roli ve chvílích, kdy je zapotřebí pohotové reakce (nepředvídané situace, nehody, návěstní tabule při řazení do jízdních pruhů, zpozorování protijedoucího vozidla apod.). Doporučujeme proto (nejen řidičům) vždy, je-li to možné a subjektivně dobře snášené, využívat do brýlí na dálku plnou korekci refrakční vady. Jen ta zaručí, že využijete celých 100% výkonu Vašeho zraku. Všechny ostatní kompromisní či chybně vyšetřené dioptrické hodnoty již nemusí vést ke zcela perfektnímu vidění a mohou Vás ve výsledku během dopravní situace stát i několik drahocenných sekund reakčního času.

Dalekozraké oko (obrázek vlevo) má schopnost pomocí zvýšeného akomodačního úsilí svou vadu částečně či zcela vykompenzovat. V některých případech se tak může zdát, že je dalekozraký člověk bez refrakční vady (obrázek vpravo). Je to však vykoupeno zvýšenou zátěží zraku, která se může projevit nejrůznějšími obtížemi při činnostech náročných na zrakový výkon (např. řízení, sledování televize, čtení, práce s počítačem), viz následující text.

Velké potíže (nejen) při řízení mohou způsobovat i některé skryté oční vady. Jedná se o ty případy, kdy je zraková ostrost do dálky bez brýlí dobrá nebo i vynikající, ale oko musí k jejímu dosažení vynakládat nadměrné kompenzační úsilí v podobě akomodace (zaostření obrazu na sítnici v osovém směru, tzn. redukce dalekozrakosti) nebo zvýšeného zatížení okohybných svalů, kompenzujícího chybné postavení očního páru při skrytém šilhání. Tyto obtíže se projevují zejména při zhoršených světelných podmínkách (šero, noc nebo naopak jasné slunečné počasí) rozmlžením či rozdvojením obrazu, které může být jen dočasné, např. během delšího řízení, apod. Často bývají spojené se světloplachostí, slzením a nejrůznějšími bolestmi očí nebo hlavy. Pokud u sebe nebo Vašich blízkých pozorujete některé z uvedených příznaků, je nejvyšší čas na komplexní optometrické vyšetření. Důležité je nejen zhodnocení vlivu refrakční vady (dalekozrakosti, krátkozrakosti, astigmatizmu), ale i možných poruch binokulárního vidění a především skrytého šilhání. V současné době bohužel stále není řádné binokulární vyšetření zraku běžnou praxí při měření zraku, ať už na oftalmologických pracovištích či v očních optikách. 

Pohled na střední vzdálenost

Nutnost vidět během řízení dobře do dálky pokládáme za naprostou samozřejmost. Někdy je však opomíjen fakt, že řidič potřebuje perfektně vidět i na palubní desku automobilu, která spadá do intervalu tzv. "střední vzdálenosti". Navíc v současnosti již na palubních deskách nebývá jen tachometr, otáčkoměr a další mechanické ukazatele, ale čím dál více se ve výbavě vozidel objevují i nejrůznější LCD displeje palubních počítačů, navigací, apod., u kterých je potřeba dobře a včas rozlišit i poměrně drobné znaky. Mladým řidičům, správně vykorigovaným na dálku, nedělá pohled na palubní desku problém. Jinak je to u řidičů v presbyopickém věku (v případě středních vzdáleností cca. od 50 let), kteří již na střední vzdálenost zaostřit nedovedou, nebo jim to činí výrazné potíže, spojené například s bolestí hlavy, rozmlžováním či rozdvojováním obrazu a podobně. Střídání dvou brýlí během řízení nepřichází z bezpečnostních důvodů v úvahu! Ideální řešení představují víceohniskové čočky, především pak čočky multifokální. Pomocí jejich speciálně vybroušených povrchů uživatel vidí při přímém pohledu před sebe ostře do dálky a mírným sklopením očí i na střední vzdálenosti a do blízka. Přechod jednotlivých pohledových zón je plynulý bez rušivých skoků obrazu. Existuje velké množství typů multifokálních brýlových čoček s nejrůznějšími vlastnostmi. Na řízení doporučujeme produkty s dominantní širokou zónou pro vidění do dálky, která umožňuje i nezkreslené periferní vidění.

Méně dokonalou formou korekce zraku na více pohledových vzdáleností při řízení je použití bifokálních brýlových čoček. Ty sice umožňují ostrý pohled do dálky a na jednu libovolnou bližší vzdálenost (střední či blízkou), dochází u nich však při přechodu z jedné zóny do druhé k výraznému a mnohdy rušivému skoku obrazu. Segment na blízko také někdy může rušivě omezovat zorné pole do dálky. Přesto je užití bifokálních brýlí mnohem lepší variantou, než řídit s rozostřeným viděním byť jen na určitou pohledovou vzdálenost.

Různé typy bifokálních brýlových čoček dle provedení segmentu pro pohled na blízko (tmavě modrá část čočky).

Vidění do blízka

I během řízení se mohou vyskytnout situace, kdy je potřeba ostrého vidění na blízké vzdálenosti, ať už se jedná o pohled do automapy, kontroly různých dokumentů, dokladů, čtení textových zpráv a podobně. Je-li vozidlo v klidu, připadá ještě v úvahu použití brýlí na blízko zvlášť, během jízdy však nasazování brýlí na čtení (a případně sundavání brýlí na dálku) důrazně nedoporučujeme! Stejně jako pro pohled na střední vzdálenost i zde je nejvhodnějším způsobem korekce použití multifokálních brýlí, které umožní pohodlný pohled na všechny vzdálenosti bez nutnosti manipulace s brýlemi. Další schůdnou, i když méně elegantní možností, jsou bifokální brýle s korekčními hodnotami na dálku a do blízka.

Multifokální i bifokální brýlové čočky lze vyrobit v téměř neomezené škále materiálů, ztenčení, barev, povrchových a dalších speciálních úprav a vyjít tak vstříc i těm nejnáročnějším uživatelům.

Mgr. Matěj Skrbek

Se svolením převzato z webových stránek firmy Optik Skrbková.