HOTOVKY A BRÝLE – NEPLEŤME SI POJMY | SDRUŽENÍ OPTIKŮ - Mezinárodní sdružení optiků a optometristů

HOTOVKY A BRÝLE – NEPLEŤME SI POJMY

Záštita ředitele ŘSDP

Záštitu ředitele služby dopravní policie nad osvětovou komunikační kampaní "Bezpečně za volantem - Péče o zrak 2015" přejal 
plk. Ing. Tomáš LERCH
Dokument (pdf...)

Kontakt

Mezinárodní sdruženi
optiků a optometristů, o.s.

Právní forma : spolek
IČO: 228 97 917
L 5957 vedená u Krajského soudu v Plzni
zapsaného dne 1.ledna 2014

Datum vzniku:
16.března 2011
Sídlo:
Kolinec č.p. 12, 341 42 Kolinec       

Kancelář: 
Velichovská 1701/9
155 00 Praha 5

GSM: 731 409 667, 734 101 620

e-mail: info@sdruzenioptiku.cz

Osvětová kampaň „Bezpečně za volantem – PÉČE O ZRAK“, vstoupila do podvědomí veřejnosti v roce 2013, kdy probíhala na odstavných parkovištích v jednotlivých krajích ČR za asistence Dopravní policie a koordinátorů BESIPu. Mezinárodní sdružení optiků a optometristů se rozhodlo úspěšnou akci v letošním roce zopakovat v prostorách partnera kampaně, sítě čerpacích stanic Shell, za asistence optiků a optometristů. Přesná místa screeningu zraku naleznete na www.sdruzenioptiku.cz

Kampaň Bezpečně za volantem – Péče o zrak určená především řidičům motorových vozidel se sestává z bezplatného screeningu zraku.


V osvětové kampani „Bezpečně za volantem & Péče o zrak“ jde především o:

1/ seznámení s riziky špatné korekce nebo nedostatečné korekce zraku,
2/ doporučení optimální korekce pro řidiče a ostatní účastníky silničního provozu,
3/ upozornění na nebezpečnost brýlí tzv. „hotovek,“
4/ vysvětlení výhod kontrol zraku ve specializovaných optikách, které mají oprávnění k měření zraku
Realizační tým:

 

  


Představení osvětové kampaně
BEZPEČNĚ ZA VOLANTEM PÉČE O ZRAK 2018

Již šestým rokem pořádá MSOO, o.s., (Mezinárodní sdružení optiků a optometristů ČR) ve spolupráci s krajskými a okresními městy a jejich informačními centry osvětovou kampaň Bezpečně za volantem – péče o zrak. Záštitu nad touto kampaní převzal BESIP Ministerstva dopravy.

Hlavními partnery jsou: společnost Bausch Lomb, výrobce a distributor kontaktních čoček, společnosti Rodenstock, výrobce a distributor brýlových čoček, a společnost New Line Optics, distributor značkových brýlových obrub.

Zahájení kampaně proběhne 30.dubna 2018 formou billboardů v trvání 1měsíce, distribucí publikací Bezpečně za volantem – péče o zrak na informační centra v ČR a následně pak v měsíci červnu proběhne screening zraku účastníkům silničního provozu ve vybraných městech v prostorách informačních center nebo na místech k tomu určených ve všech krajích ve spolupráci s optometristy a koordinátory BESIPU Ministerstva dopravy.

Co je cílem osvětové kampaně

Pravidelným pořádáním osvětové kampaně Bezpečně za volantem – péče o zrak chceme zapůsobit a oslovit co nejvíce účastníků silničního provozu, a to především řidiče motorových vozidel, aby nepodceňovali pravidelné kontroly svého zraku a aby při řízení motorového vozidla používali korekci, kterou jim jejich optik nebo oční lékař doporučí.

Na trhu s oční optikou máme široký výběr brýlových skel pro řidiče, která usnadní vidění při snížené viditelnosti, např. Vlivem nepříjemných odlesků při dešti, sníženého vidění v mlze nebo za šera.

UPOZONĚNÍ: Čím jsou nebezpečné Brýle „HOTOVKY“

Důležitou informací pro širokou veřejnost je i fakt nesprávného používání tzv. BRÝLÍ HOTOVEK líbivého a lákavého designu, které si můžeme zakoupit v prodejnách řetězců, lékáren apod. za velmi nízkou cenu, která je však jen lákadlem pro nedostatečně informované uživatele.

Je nutné zdůraznit, že při dlouhodobém používání si můžeme nenávratně poškodit svůj zrak nebo způsobit nepříjemné bolesti hlavy. Tyto brýle je vhodné používat pouze jako „náplast“ do doby, než si pořídíte správné brýle nebo kontaktní čočky u svého optika.

CO JE SCREENING ZRAKU?

Screening – test zraku prováděný odborným týmem z MSOO ve složení optiků a optometristů na speciálním screeningovém přístroji prokáže, jak vidíte za šera, za mlhy, jaké máte prostorové vidění, jak vidíte na dálku a na blízko a zda máte v pořádku barvocit.

Specialisté test na místě vyhodnotí a případně doporučí odborné vyšetření – změření zraku ve specializovaných očních optikách – a zároveň poradí s řešením korekce při řízení motorového vozidla nebo pro práci v kanceláři apod.

Hotovky a brýle – nepleťme si pojmy

Redakce časopisu Brýle&Móda si již před delší dobou dala skutečně chvályhodný cíl – zvýšit všeobecné povědomí české veřejnosti v péči o zrak, o vhodné korekci, důležitosti prevence očních chorob a podobných tématech. Cesta k jeho naplnění rozhodně nebude krátká ani přímočará a budou ji lemovat spousty předsudků, polopravd a mýtů o lidském zraku, které mezi námi všemi kolují, aniž bychom přesně věděli, odkud se berou a proč jim vůbec věříme. Mnohdy za nimi stojí nevědomost, zkreslené informace, někdy ale i neochota připustit si pravdu, která se nám v daný moment nelíbí či nehodí. Jedním z témat, kterých se logicky musíme dotknout, jsou tzv. hotovky, čtečky, brýle z drogerií a podobně nazývané produkty, kterými se to na našem trhu jen hemží.

Proč si je někteří chválí a jiní je zatracují? Rovin pohledů je mnoho, od legislativních, přes ekonomické, odborné, zdravotně-bezpečnostní až po sociální. Odpovědi nejsou jednoznačné. Měly by být hotovky zakázány? Mohou poškodit zdraví? Jsou optici šejdíři, když nabízejí jiné, dražší brýle? Těžko se mohu v tomto příspěvku oprostit role odborníka, přesto zkusme alespoň některé aspekty jejich existence probádat důkladněji.

Jsou hotovky brýle?

Pokud se na hotovky podíváme z čistě legislativní stránky, o brýle by se jednat nemělo, ačkoliv jsou si velmi podobné. Skutečné brýle jsou zdravotnickým prostředkem, slouží ke korekci a mnohdy i ochraně zraku. Musí splňovat poměrně přísné a kontrolované normy na kvalitu a nezávadnost materiálu, jakost zpracování a přesnost zhotovení. Termín „prodávat brýle“ je zavádějící, neboť s jejich prodejem souvisí i jejich osazení korekčními čočkami, úprava dle požadavků jejich nositele, odborné poradenství, servis atd. Pouze prodávat lze hotovky, které nejsou zdravotnickým prostředkem, nemusí odpovídat žádným speciálním předpisům (tedy odlišným např. od plastového kbelíku na vytírání podlahy) a oprávnění k jejich prodeji není vázáno na žádnou odbornost. Hotovky se zkrátka tváří jako brýle, ale kdyby se jimi skutečně dle zákonných norem staly, musely by okamžitě z trhu zmizet. Problém je v tom, že se využívají stejným způsobem a za stejným účelem.

Jsou brýle drahé, anebo hotovky laciné? Anebo snad naopak?

Vždy, když jdu v nejmenovaném obchodě s potravinami kolem regálu s hotovkami, nepřestává mě udivovat jejich směšná cena. Ačkoliv rozdíl v kvalitě materiálů, použitých při výrobě brýlí a hotovek, je znatelný již při prvním důkladnějším prohlédnutí, nejvíce se cenově liší díky faktoru lidské práce. Zatímco výrobní proces hotovek je poměrně jednoduchý, vylisování a kompletace „čoček“ a „obrub“ může proběhnout v jedné továrně, jelikož se nemusí zohledňovat žádné konkrétní parametry, komponenty skutečných brýlí se vyrábějí odděleně. Je potřeba zajistit vhodný materiál s dostatečnou optickou kvalitou, stálostí a mechanickou odolností k výrobě polotovarů brýlových čoček, ty se potom poměrně složitým procesem na velmi přesných (a pochopitelně ne laciných) strojích frézují, vybrušují a leští s přesností na mikrometry, opatřují se nejrůznějšími zušlechťujícími povrchovými úpravami, aby pak mohly být v oční optice definitivně zabroušeny do brýlových obrub (které rovněž procházejí složitým výrobním procesem), a to přesně dle požadavků toho kterého uživatele. I ta nejobyčejnější skleněná brýlová čočka, kterou si koncový zákazník může objednat v desetikorunových položkách, absolvuje neuvěřitelně dlouhou, složitou a přesnou výrobu, bez nadsázky procestuje půl světa, a než se z ní stane součást kompletních brýlí, projde rukama pracovníků mnoha profesí a stupňů odbornosti. Čtenáře na tomto místě asi napadne, proč tomu tak je? Proč není možné brýle jako zdravotnický prostředek také zhotovit na jednom místě s minimem nákladů na čas odborných pracovníků? Odpověď je prostá – protože s nepatrnou trochou nadsázky na světě nepotkáte dva lidi, kteří by měli naprosto stejný zrak a tudíž i stejné požadavky na brýle. V brýlové optice existuje tolik parametrů a jejich možných kombinací, že není reálné zhotovovat dostatečně přesné a kvalitní brýle „na sklad“, aby si pak našly vhodného zákazníka. Hotovky se vyrábějí (anebo je alespoň snaha je vyrábět) na „průměrného“ člověka. I kdybychom připustili, že takový průměrný člověk s průměrnými parametry existuje, nalézáme u hotovek další potíž – a to jsou poměrně velké odchylky v „centraci“ optických středů „čoček“. Nelze tedy tvrdit, že jeden kus je stejný jako druhý, ačkoliv to tak bývá deklarováno. Nemá tedy smysl cenu skutečných brýlí a hotovek (jakkoliv mají na cedulkách uváděno, že se o brýle jedná) srovnávat, neboť před sebou máme dva diametrálně odlišné typy výrobků. Skříň, řemeslnicky postavená na zakázku, má také zcela jinou hodnotu od nábytku, chrleného ve velkém průmyslovými kombináty. Jenže zatímco pokoj má šířku, hloubku a výšku, do které snadno usadíme zakázkový i sériově vyráběný šatník, lidský zrak je naprosto jedinečný a jeho správná funkce je závislá i na těch nejdrobnějších detailech.

Jak je to s vlivem hotovek na zdraví zraku?

Většina odborníků varuje, že používání hotovek může být pro zrak škodlivé, protože neodpovídají individuálním parametrům každého z nás, jak jsme si vysvětlili v předchozím textu. Ruku na srdce, jako odborná veřejnost máme také svůj díl zásluhy na tom, že jsou hotovky rozšířené do takové míry, jak tomu je. Stojí za tím naše vlastní nedůslednost při práci, kterou denně vykonáváme. Často se spokojíme s tím, že našemu klientovi předepíšeme jakousi osvědčenou dioptrickou hodnotu, kompromis, stejné sférické dioptrie na pravé i levé oko, nepřemýšlejíce o možnosti výskytu astigmatizmu, poruch binokulárního vidění, atd. Přitom je skutečně prokázané, že jen malé procento lidí má skutečně stejnou dioptrickou hodnotu refrakční vady na obou očích, že je astigmatizmus v populaci naprosto běžný a jeho absence je spíše výjimkou a že se to obtížemi v binokulárním vidění kolem nás doslova jen hemží. Ti zodpovědnější, kteří svou práci berou vážně, mi určitě dají za pravdu. Jak potom můžeme po našich klientech chtít, aby se vyhýbali nepřesným a nekvalitním hotovkám, když si někteří z řad „odborníků“ práci zlehčují a svým nedostatečně individuálním přístupem k využívání hotovek přímo pobízejí?

Vraťme se ale přímo k tématu hotovek. Při jejich používání skutečně může docházet k nežádoucím vlivům na zrak. Díky centraci „skel“, která neodpovídá našim požadavkům, dochází k nechtěnému prizmatickému efektu (tedy zalomení pohledové osy) tak, že jej naše oči musejí kompenzovat stočením do nejrůznějších úhlů, aby nedošlo ke zdvojení vnímaného obrazu. Toto opravné natáčení očí mají na svědomí okohybné svaly, které se pochopitelně při delší námaze, vyvolané pohledem skrz hotovky, unavují, což se projeví podobně jako u kterýchkoliv jiných svalů na těle – vyčerpáním, neschopností další zátěže, prodloužením reakční doby, bolestí, křečemi. Nad tím vším bdí mozek, který činnost okohybných svalů musí koordinovat. I pro něj je to zátěž navíc, stará-li se o neustálé vyhodnocování vjemů, které mu zrak díky pohledu přes neodpovídající optiku hotovek posílá poněkud zkreslené. Trvá-li tento nežádoucí stav dlouhodobě (tedy u „chronických“ uživatelů hotovek), může docházet k rozvoji různých poruch vidění, které mohou být jen obtížně vratné a jejichž přítomnost zrakový výkon do značné míry omezuje. Obdobné to je i s dioptrickou hodnotou hotovek. Opravdu jen málokdo má na obou očích dočista stejné dioptrie (a ještě k tomu pouze sférické), jako je tomu u hotovek. Dochází tak běžně k situacím, kdy je před jedním okem silnější dioptrická hodnota, než je potřeba, a naopak. Oči nejsou vytěžovány rovnoměrně, ale protože se chovají jako párový orgán, nemohou si tuto nerovnoměrnou zátěž správným dílem rozložit. Člověk skutečně neumí jedním okem „zaostřit“ více či méně než druhým, a proto je při použití hotovek spíše pravidlem, že vjem jednoho oka je méně kvalitní než vjem druhého – a opět se s tím musí popasovat náš mozek, pro který to znamená práci navíc a tudíž i jistý zábor kapacity, kterou by při použití správně zhotovených brýlí od optika mohl využít jinde, například na vytvoření dokonalého prostorového vjemu, apod. U stojanů s hotovkami nám mimoto nikdo neporadí, na jakou pohledovou vzdálenost nám například ty které dioptrické hodnoty poslouží nejlépe. V obchodě při čtení etiket na pracím prášku to jakžtakž jde – a ejhle – doma u počítače jsme ztraceni! A co teprve v dílně, kuchyni nebo u šití?

Osobně bych však hotovkám nejvíce zazlíval zcela jiný, poněkud v ústraní se nacházející vliv na zdraví zraku. Poskytují totiž prostor poměrně oblíbenému „samoléčitelství“. Výjimkou tak nejsou lidé, kteří své potíže se zhoršením zraku řeší výhradně zkoušením hotovek v supermarketech, aniž by si zašli na odborné vyšetření k očnímu lékaři nebo optometristovi. Není tak zle, dokud se jedná opravdu jen o potřebu „pomoci“ očím při pohledu do blízka. Hůře to dopadá, vyskytuje-li se zároveň nějaké závažné oční onemocnění, například zelený zákal nebo různé formy postižení sítnice, jejichž počáteční průběh může být velmi nenápadný a ve chvíli, kdy se naplno projeví, již bývá pozdě. Zatímco při důsledně vedené preventivní prohlídce zraku, spojené třeba s předpisem brýlí, je velká šance na odhalení onemocnění, zkoušením hotovek na čerpací stanici své šance na udržení funkčního zraku do dalších let života rozhodně nezvyšujeme. Je častým lidským nešvarem vyhýbat se zdravotním kontrolám, člověk mívá z lékařů a všech dalších osob v bílém plášti přirozený respekt a mnohdy jej vysvětluje po svém – bojí se jít k lékaři, „aby mu náhodou na něco nepřišli“. Ale právě o tom to je, přátelé. Čím dříve se na jakékoliv onemocnění přijde, tím větší je šance na jeho úspěšné (vy)řešení. Budeme-li se tak dlouho spoléhat na „moc“ hotovek a přijdeme-li se svými potížemi ke kompetentnímu odborníkovi až s poloslepýma očima, budou nám již s velkou pravděpodobností k ničemu nejen brýle z trafiky, ale i ty správné od očního optika.

Mám to jen doma na čtení, jinak vlastně ani vidět nepotřebuji...

V prvopočátcích byly hotovky myšleny skutečně jako nouzová varianta pro zapomnětlivé, kteří si své brýle zapomněli doma a na cestách bez nich zůstali ztraceni. U toho by také mělo zůstat, neboť jejich dlouhodobé a v krajních případech i výlučné používání je z výše uvedených důvodů nevhodné. Bohužel máme tendenci význam zdravého zraku podceňovat. Toho, co máme, si nevážíme až do chvíle, kdy o to začneme přicházet. Zrak je nejdůležitějším lidským smyslem, jehož pomocí získáváme přes 90 % informací o okolním světě. Měli bychom si uvědomit, co tím vlastně myslíme, až se příště přistihneme, jak se chlácholíme, že ty brýle jsou jen do auta, jen na televizi, jen na čtení, jen do práce… a že by nám vlastně hotovky mohly stačit. Nežijeme jako poustevníci, když jsou pro nás všechny tyto činnosti natolik okrajovou záležitostí, že při nich ani nepotřebujeme zas tak dobře vidět? Že se nám nevyplatí pořídit si pořádné, na míru zhotovené brýle, které nám poskytnou odpovídající pohodlí, zrakový výkon a relaxované vidění?

Není pravda, že všechny brýle od očního optika jsou drahé. Pro každého, kdo má hluboko do kapsy a nemůže si dovolit tisícové položky za špičkové brýle dle posledních trendů, jsou stále k dispozici brýle na lékařský předpis, které jsou v plné výši hrazeny ze zdravotního pojištění. Jsou to však brýle, které odborně zhotoví oční optik přesně na míru a podle požadavků každého nositele a zajistí tak odpovídající korekci, kterou zrak potřebuje. A to je věc, kterou ani sebelíbivější hotovka poskytnout nedokáže. Nebuďme ke svému vidění lhostejní! Zrak nám zprostředkovává kontakt s okolním světem a je na nás, jak jej uvidíme!

Text: Mgr. Matěj Skrbek

Převzato z magazínu Brýle&Móda 2/2012

 

Webdesign & hosting & Šumava: ŠumavaNet.CZ