NEJČASTĚJŠÍ OČNÍ VADY | SDRUŽENÍ OPTIKŮ - Mezinárodní sdružení optiků a optometristů

NEJČASTĚJŠÍ OČNÍ VADY

Záštita ředitele ŘSDP

Záštitu ředitele služby dopravní policie nad osvětovou komunikační kampaní "Bezpečně za volantem - Péče o zrak 2015" přejal 
plk. Ing. Tomáš LERCH
Dokument (pdf...)

Kontakt

Mezinárodní sdruženi
optiků a optometristů, o.s.

Právní forma : spolek
IČO: 228 97 917
L 5957 vedená u Krajského soudu v Plzni
zapsaného dne 1.ledna 2014

Datum vzniku:
16.března 2011
Sídlo:
Kolinec č.p. 12, 341 42 Kolinec       

Kancelář: 
Velichovská 1701/9
155 00 Praha 5

GSM: 731 409 667, 734 101 620

e-mail: info@sdruzenioptiku.cz

Osvětová kampaň „Bezpečně za volantem – PÉČE O ZRAK“, vstoupila do podvědomí veřejnosti v roce 2013, kdy probíhala na odstavných parkovištích v jednotlivých krajích ČR za asistence Dopravní policie a koordinátorů BESIPu. Mezinárodní sdružení optiků a optometristů se rozhodlo úspěšnou akci v letošním roce zopakovat v prostorách partnera kampaně, sítě čerpacích stanic Shell, za asistence optiků a optometristů. Přesná místa screeningu zraku naleznete na www.sdruzenioptiku.cz

Kampaň Bezpečně za volantem – Péče o zrak určená především řidičům motorových vozidel se sestává z bezplatného screeningu zraku.


V osvětové kampani „Bezpečně za volantem & Péče o zrak“ jde především o:

1/ seznámení s riziky špatné korekce nebo nedostatečné korekce zraku,
2/ doporučení optimální korekce pro řidiče a ostatní účastníky silničního provozu,
3/ upozornění na nebezpečnost brýlí tzv. „hotovek,“
4/ vysvětlení výhod kontrol zraku ve specializovaných optikách, které mají oprávnění k měření zraku
Realizační tým:

 

  


Představení osvětové kampaně
BEZPEČNĚ ZA VOLANTEM PÉČE O ZRAK 2018

Již šestým rokem pořádá MSOO, o.s., (Mezinárodní sdružení optiků a optometristů ČR) ve spolupráci s krajskými a okresními městy a jejich informačními centry osvětovou kampaň Bezpečně za volantem – péče o zrak. Záštitu nad touto kampaní převzal BESIP Ministerstva dopravy.

Hlavními partnery jsou: společnost Bausch Lomb, výrobce a distributor kontaktních čoček, společnosti Rodenstock, výrobce a distributor brýlových čoček, a společnost New Line Optics, distributor značkových brýlových obrub.

Zahájení kampaně proběhne 30.dubna 2018 formou billboardů v trvání 1měsíce, distribucí publikací Bezpečně za volantem – péče o zrak na informační centra v ČR a následně pak v měsíci červnu proběhne screening zraku účastníkům silničního provozu ve vybraných městech v prostorách informačních center nebo na místech k tomu určených ve všech krajích ve spolupráci s optometristy a koordinátory BESIPU Ministerstva dopravy.

Co je cílem osvětové kampaně

Pravidelným pořádáním osvětové kampaně Bezpečně za volantem – péče o zrak chceme zapůsobit a oslovit co nejvíce účastníků silničního provozu, a to především řidiče motorových vozidel, aby nepodceňovali pravidelné kontroly svého zraku a aby při řízení motorového vozidla používali korekci, kterou jim jejich optik nebo oční lékař doporučí.

Na trhu s oční optikou máme široký výběr brýlových skel pro řidiče, která usnadní vidění při snížené viditelnosti, např. Vlivem nepříjemných odlesků při dešti, sníženého vidění v mlze nebo za šera.

UPOZONĚNÍ: Čím jsou nebezpečné Brýle „HOTOVKY“

Důležitou informací pro širokou veřejnost je i fakt nesprávného používání tzv. BRÝLÍ HOTOVEK líbivého a lákavého designu, které si můžeme zakoupit v prodejnách řetězců, lékáren apod. za velmi nízkou cenu, která je však jen lákadlem pro nedostatečně informované uživatele.

Je nutné zdůraznit, že při dlouhodobém používání si můžeme nenávratně poškodit svůj zrak nebo způsobit nepříjemné bolesti hlavy. Tyto brýle je vhodné používat pouze jako „náplast“ do doby, než si pořídíte správné brýle nebo kontaktní čočky u svého optika.

CO JE SCREENING ZRAKU?

Screening – test zraku prováděný odborným týmem z MSOO ve složení optiků a optometristů na speciálním screeningovém přístroji prokáže, jak vidíte za šera, za mlhy, jaké máte prostorové vidění, jak vidíte na dálku a na blízko a zda máte v pořádku barvocit.

Specialisté test na místě vyhodnotí a případně doporučí odborné vyšetření – změření zraku ve specializovaných očních optikách – a zároveň poradí s řešením korekce při řízení motorového vozidla nebo pro práci v kanceláři apod.

Nejčastější oční vady

Nejčastější oční vady

            V populaci se běžně vyskytují 3 druhy refrakčních vad, ke kterým v pozdějším věku přibývá stařecká vetchozrakost (presbyopie) a dále se mohou vyskytovat nejrůznější poruchy binokulárního vidění.

Krátkozrakost (myopie)

            Nejmarkantnějším projevem krátkozrakosti je snížená zraková ostrost do dálky. Vidění do blízka nemusí být, dle stupně vady, zhoršené. Krátkozrakost se vyvíjí většinou během dětství a dospívání a souvisí s růstem oka. Krátkozraké oko je zpravidla delší, než by ideálně mělo být, a proto se ostrý obraz vytváří nikoliv na sítnici, ale před ní. Ke korekci používáme rozptylné (mínusové) brýlové nebo kontaktní čočky. Rozvoj krátkozrakosti je poměrně plíživý a pozvolné zhoršování vidění nemusí člověk po určitý čas ani registrovat, nemá-li možnost srovnání s tím, jak by vidět měl. I z tohoto důvodu je důležité absolvovat pravidelné kontroly zraku.

Dalekozrakost (hypermetropie)

            Projevy dalekozrakosti jsou v různých věkových skupinách odlišné. Zatímco ve stáří dalekozraký člověk vidí neostře do dálky a ještě hůře do blízka, v mladším věku nemusí být zraková ostrost zhoršená vůbec. Je to dáno tím, že dalekozraké oko bývá osově menší než by ideálně mělo být a ostrý obraz vzniká až za sítnicí, přičemž v mládí má lidské oko schopnost zaostřit (odborně: „akomodovat“) a tím posunout rovinu ostrého obrazu zpět na sítnici. Toto zaostřování je proces zcela normální pro vidění na blízkou vzdálenost. Je-li však dalekozraké oko nuceno zaostřovat neustále i při pohledu do dálky, dříve či později se vyskytnou potíže v podobě bolesti očí a hlavy, přechodně zamlženého vidění, rychlejšího nástupu únavy při práci či řízení, někdy i zánětů okrajů víček. Nejprve se tyto příznaky začnou projevovat při pohledu do blízka, později i při pohledu do dálky. Dalekozrakost se koriguje spojnými (plusovými) brýlovými nebo kontaktními čočkami, které ostrý obraz posunou zpět na sítnici, aniž by oko bylo nuceno akomodovat.

Astigmatizmus

            Astigmatizmus se může vyskytovat samostatně nebo velmi často ve spojení s některou z předchozích očních vad. Jeho podstata tkví v nepravidelnosti optických prostředí oka. Obvykle je způsoben nerovnoměrným zakřivením rohovky, případně oční čočky, které nemají ideální kulovité zakřivení, ale jsou zdeformovány do elipsoidního tvaru. Vidění jak do dálky, tak i do blízka je dle stupně vady rozostřené. Nízké hodnoty astigmatizmu si nemusí člověk ani příliš uvědomovat, avšak zhoršují rozpoznávání drobných detailů zejména za zhoršeného osvětlení. Koriguje se torickými brýlovými nebo kontaktními čočkami, které vykompenzují nepravidelný účinek optických ploch oka a umožní obraz zaostřit přesně na sítnici.

Stařecká vetchozrakost (presbyopie)

            Od dětství do stáří postupně klesá schopnost očí zaostřit na blízkou vzdálenost. Tomuto zaostřování se říká akomodace a spočívá v aktivitě nitroočního tzv. ciliárního svalu, který dle potřeby umožní vyklenout oční čočku a zvýšit tak její optickou mohutnost a tím pádem zaostřit do blízka. Pružnost čočky však s věkem přirozeně klesá a obvykle mezi čtyřicátým a padesátým rokem věku se dostává na úroveň, kdy již míra jejího vyklenutí nepostačuje k pohodlnému ostrému vidění do blízka. Tento stav označujeme jako presbyopii, která narůstá až na rozdíl cca. 2,5 až 3 dioptrií mezi hodnotami korekce do dálky a blízka a po té již zůstává stabilní (zhruba v šedesáti letech věku). Presbyopii korigujeme přidáním odpovídající dioptrické hodnoty tak, aby předměty v požadované čtecí nebo pracovní vzdálenosti byly viděny opět ostře.

Binokulární poruchy vidění

             Někdy mohou potíže se zrakem pramenit z nesprávné spolupráce obou očí, přestože je každé zvlášť dobře korigované nebo zcela bez vady. Nejčastěji se jedná o skryté šilhání, při němž musí člověk vynakládat zvýšené úsilí k tomu, aby viděl jednoduše, nezdvojeně. Nestačí-li již toto úsilí, reprezentované především aktivitou mozkových zrakových center a okohybných svalů, k dostatečně dobré kompenzaci skrytého šilhání, mohou se vyskytovat potíže v podobě rozmlženého až zdvojeného vidění, zhoršeného odhadu vzdálenosti a prostorového vidění, bolestí očí a hlavy, světloplachostí a dřívější únavou. Tyto obtíže jsou mimořádně nepříjemné a nebezpečné například v silničním provozu. Způsob korekce je značně individuální, po optické stránce se dobře uplatňují tzv. prizmatické čočky, které upraví chod světla do očí tak, že již není potřeba skryté šilhání kompenzovat činností svalů a mozku a s ním spojené potíže ustoupí.

Webdesign & hosting & Šumava: ŠumavaNet.CZ